Oficiální webové stránky Klubu českých turistů, odbor KLATOVY – reg. číslo 104 408

Menu

 

Počasí u nás

Počasí pro město Klatovy (e-počasí.cz)
Klatovy - mapka
Více počasí…

Geocaching a KČT Klatovy

Členové našeho odboru KČT Klatovy se kromě pořádání společných turistických akcí a správy turistického značení ve svěřené oblasti zabývají dnes velmi populární celosvětovou hrou Geocaching external link. Sami členové mají odloveno velké množství kešek, které „loví” při našich společných akcích a to nejen u nás, ale i v zahraničí.

Jelikož myslíme i na ostatní účastníky této celosvětové hry, které bychom rádi přivedli na zajímavá místa, která jsou v okolí našeho města, začali jsme také keše zakládat. Chtěli bychom tak touto aktivitou doplnit a ještě zatraktivnit akce pořádané oddílem KČT Klatovy.

 

Keše založené KČT Klatovy

Takovou první „kešovou” tradící se stává zakládání keše vždy poblíž trasy aktuálního ročníku již tradičního pochodu Klatovský karafiát, ke kterému je vydána i speciální limitovaná série CWG. Tyto CWG jsou vždy vložena a připravena pro první nálezce aktuální „karafiátové” kešky daného ročníku.

Díky této (zatím krátké) tradici vznikly následující keše:

   typ   označení   název založené keše
geocaching logo traditional cache GC2846T – KK 2010 - Kosmacov external link
traditional cache GC3GEHV – KK 2011 - Zricenina kaple sv. Jana Nepomuckeho external link
traditional cache GC3KG37 – KK 2012 - Zamkovska hora external link
traditional cache GC4AFN5 – KK 2013 - rolnik Eichinger external link
traditional cache GC4V3GW – KK 2014 - Sv. Marketa u Dlazova external link 
traditional cache GC5P824 – KK 2015 - tajemny kostel sv. Mari Magdaleny external link
traditional cache GC6CZJ6 – KK 2016 - Poutni kaple Loreta u Klatov external link
traditional cache GC737X6 – KK 2017 - Krizovy kamen u Planice external link

 Těšíme se na Vás při společných akcích a „kačerům” přejeme DOBRÝ LOV!!!


Popis keší založených KČT Klatovy

GC2846T – KK 2010 - Kosmacov
kosmáčov

Keška s netradičním výhledem na panorama Klatov.

Kosmáčov je obec v katastrálním území města Klatov a nachází se asi 5 km jihovýchodně od Klatov. Do roku 1921 byla známa pod názvem Kozmačov nebo také Kozmáčov.

V 15. století se nad obcí Sobětice a Kosmáčov nacházela důlní těžba zlata. Další zmínka o obci je z roku 1507, kdy zakoupily Klatovy od erbovního občana Jana Beňovského z Hunstruku čtyři dvory.

 

GC3GEHV – KK 2011 - Zricenina kaple sv. Jana Nepomuckeho

Kapli v barokním stylu, si v r. 1701 objednal nejvyšší komoří a královský místodržící hrabě Maxmilián Norbert Krakowský z Kolovrat u stavitele Antonína Gilmentiho. Kaple je orientovaná přesně na osu zámku v Týnci.

V r. 1704 byla slavnostně vysvěcena o svátku sv. Jana Nepomuckého. Kaple je výrazně starší, než se dosud obecně uvádělo (obvykle rok 1730). Sloužit svému účelu přestala r. 1783, církevně odstrojena byla r. 1790. Mnohem později byla kaple upravena na rozhlednu. Jako rozhledna sloužila ještě za 2. sv. války. Kaple stojí na lesním území, které dnes spravují Kolowratovy lesy.

kaple sv Jana Nepomuckeho 

 

GC3KG37 – KK 2012 - Zamkovska hora
zámkovská hora

Zámkovská hora 442 m.n.m., severovýchodně od obce Bolešiny, bývalý vápencový lomeček, výhled na Klatovy a západní Šumavu. Dále se na tomto místě dají najít následující flóra a fauna.

Flóra: chmerek vytrvalý, tařice kališní, devaterník velkokvětý, pryšec chvojka, řimbaba chocholičnatá, smělek jehlanovitý, kakost krvavý, kamejka lékařská, bělotrn kulatohlavý.

Fauna: čmelák zemní, ploštice z čeledi zákeřnicovitých, ještěrka obecná, poštolka obecná, ťuhýk obecný, ťuhýk šedý, slavík modráček, káně lesní, strnad obecný.

 

GC4AFN5 – KK 2013 - rolnik Eichinger

Od křížku připomínající dávnou tragédii je krásný panoramatický výhled na šumavské hřebeny.

rolník Eichinger

V osudný den, 6. září 1898, se na náměstí v Klatovech na trhu potkal Eichinger s Denkem a hned si „vlítli do vlasů“. Okolo bylo dost lidí, kteří Eichingera slovně podpořili a tak Denk „sbalil kufry“ a vzdálil se. Jenže zamířil do hostince „U Města Frankfurtu“, kde již od rána seděl jeho vypečený zeťák Müller. Tomu schválně pověděl, že dostal od Eichingera facku. Dobře vytušil, že ho to „vytočí“.

Müller okamžitě vzal hůl a vyrazil směrem po Domažlické, ptaje se každého zdali neviděl jít domů Eichingera. Jedním z potkajících byl Bedřich Doubek, spolumajitel beňovského mlýna, který nato zrychlil chůzi a doběhl Eichingera. To již byli skoro nahoře na kopci a Doubek mu pověděl, že ho hledá rozzuřený Müller. Varoval ho před opilým rváčem a nabídl mu, aby šel domů přes Beňovy, že půjdou společně. Eichinger neposlech, dělal kurážného a ta kuráž ho stála život.

 

GC4V3GW – KK 2014 - Sv. Marketa u Dlazova
kaple sv. Markéty

Vrch nad Dlažovem s kaplí sv. Markéty a dnes i rozhlednou je nejen významným orientačním bodem v okolní krajině, ale především známé poutní místo. Pouť se zde koná v červenci na sv. Markétu. Místo samo má zvláštní energii a lidé jej vyhledávají i jako překrásné vyhlídkové místo. Každoročně na Nový rok se zde koná novoroční výstup ke kapli. Stejně tak místo ožije při červencové pouti a v průběhu celého roku je častým turistickým (a nyní snad i „kačerským”) cílem.

Na vrchu nad Dlažovem byla roku 1886 postavena kaple, která byla zasvěcena sv. Markétě. V srpnu 1905 udeřil do kaple blesk, sjel po drátu zvonu a poškodil zeď a dveře. V roce 1947 byla kaple celkově opravena za pomoci osadníků. 7. května 2001 začala poslední celková rekonstrukce kaple.

Po rekonstrukci proběhlo 6. července 2002 nové svěcení kaple. Zúčastnilo se ho přes 300 lidí. Slavnostního vysvěcení se též zúčastnil biskup plzeňské diecéze František Radkovský, který sloužil mši.

V těsné blízkosti kaple sv. Markéty v nadmořské výšce 642 m. n. m. byla v roce 2013 postavena 25,4 m vysoká dřevěná krytá rozhledna na kamenném soklu s vyhlídkovou plošinou ve výšce 19,2 m, na kterou můžete vystoupat po 94 schodech. Dne 2. října 2013 v 15:45 hod byla na hlavní konstrukci rozhledny umístěna pomocí autojeřábu střecha rozhledny. Tím byla dokončena hlavní stavební část a horizont nad obcí Dlažov tak získal novou dominantu.

rozhledna u kaple

 

GC5P824 – KK 2015 - tajemny kostel sv. Mari Magdaleny
kostel sv. Máří Magdalény 

Historie kostela se píše již od roku 1373, kdy farář Zdat zahájil stavbu velhartického kostela. V 16. století byl kostel pozdně goticky přestavěn, z této doby pochází síťová klenba v lodi kostela a diamantová neboli sklípková klenba v síni. Dnes je celý kostel v havarijním stavu. Proto, aby kostelík zůstal uchován budoucím generacím, vzniklo v lednu 2009 občanské sdružení na záchranu kostela, které si dalo za cíl provést opravu stavby a zabránit tak jeho postupnému zničení.

Ať již věříte, či nevěříte na nejrůznější záhady a nadpřirozené jevy, o kostele sv. Maří Magdalény se říká, že je místem, kde Vás kromě větru (prý) ovane i zvláštní atmosféra naplněná úzkostí. Jak hřbitov, tak kostel díky tomu po celá léta vábí nejrůznější milovníky záhad a legend. Říká se, že zde se měl odehrát příběh pověsti z balady Svatební košile od Karla Jaromíra Erbena. Jak všichni jistě víme, je Svatební košile o lásce, rozloučení, dlouhém čekání, ale i o smrti, strachu, víře a také o oživlém mrtvém. Strašidelná pohádka pro dospělé? Básníkova obrazotvornost? Zřejmě mnohem víc! Vždyť Erben byl nejen veršotepec, ale i sběratel lidových pověstí, folklorista a historik.

Jako by to nestačilo, skrývá velhartický hřbitov ještě jednu zvláštnost – ze zděného štítu kostela shlíží na příchozí několik tmavých skvrn, které při pozornějším pohledu nápadně připomínají dívčí tvář. Kdy přesně se na zdi kostela objevila ona záhadná tvář, není známo. Mezi místními kolují zvěsti, že se tak stalo v devadesátých letech minulého století po autonehodě na nedaleké silnici, při níž přišla o život mladá dívka. Tvář je jí prý skutečně podobná. Jiní ale tvrdí, že se obličej na štítu kostela objevil ještě před touto událostí a souvisí s příběhem popsaném ve zmíněné básni Svatební košile od K. J. Erbena. V devadesátých letech budova dostala novou fasádu, která portrét dívky pochopitelně překryla. Ale světe, div se, dívčí tvář po čase znovu vystoupila na povrch.

 Tajemná tvář na zdi kostela
     
GC6CZJ6 – KK 2016 - Poutni kaple Loreta u Klatov
Poutní kaple Loreta u Klatov

Kapli po vzoru Svaté chýše nechala v roce 1711 za své věno zřídit Marie Barbora Kolowratová, roz. hraběnka z Vrbna a Bruntálu (1666–1712) – první manželka Maxmiliána Norberta, říšského hraběte Krakowského z Kolowrat (1660–1721), vlastníka panství Týnec aj., nejvyššího komoří v Čechách. Poutní kaple Loreta je poměrně jednoduchá stavba obdélníkového půdorysu. Na východním průčelí kaple jsou erby Kolowratů a Vrbnů a také obraz Panny Marie Loretánské. Po dokončení kaple byla při kapli založena i nadace na vydržování kaplana. Kaplanské místo bylo vydržováno 120 zlatými, 4 sudy piva (tj. 9 hl), 9 měřicemi žita (asi 62 l) a 1 měřicí hrachu a soli. Zároveň nadace poskytovala příspěvek na kostelníka. Později byla nadace převedena pod týnskou farnost.

Obec Loreta byla také od konce 19. století vyhlášeným výletním místem Klatovanů. Kromě poutní kaple je zde čekalo občerstvení v podobě vyhlášeného Hejlíčkova hostince. Hostinec nebyl jen běžnou osvěžovnou, ale byl i jakýmsi kulturním centrem. Konaly se zde totiž i různé taneční zábavy a představení ochotníků z okolí. Asi to byly akce docela významné, neboť se o nich dočítáme v dobovém tisku.

GC737X6 – KK 2017 - Krizovy kamen u Planice

Někdy masivní, jindy skromné, zdánlivě nicneříkající a zasmušilé kamenné kříže, též lidově řečené „báby“. Za dlouhá léta je obrousily vlivy počasí, mnohdy jsou polorozpadlé a sešlé věkem. Křížové kameny existují po celé naší republice, ale i jinde v Evropě. Mají však v sobě obtisknutou tu nejsmutnější část historie lidstva, jakou si můžeme představit. Tyto osamocené kamenné útvary vypovídají o tom, že na daném místě byla prolita lidská krev, že právě tady byl zavražděn člověk.

Středověké trestní právo postupně kopírovalo vývoj středověké společnosti, takže z počátečního názoru „smrt za smrt“ se kolem r. 1300 začal měnit i způsob řešení sporů. Začala se prosazovat snaha vyřešit provinění jiným – pro zločince, pozůstalé i společnost – optimálnějším způsobem. Uplatňování tohoto pokrokovějšího trestního práva je právě spojeného s počátkem používání smírčích křížů.

smírčí kříž u Plánice

Osud těchto kamenných artefaktů je různý, některé byly v průběhu let přemístěny (a někdy se jednalo i opravdu velké vzdálenosti!), jiné zmizely úplně. I smutné příběhy s nimi spojené se pomalu vytrácejí…


nahoru